jestřáb lesní
Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) je největší druh z rodu Accipiter. Samice dosahuje zhruba velikosti kánětě (délka 49 až 56 cm a rozpětí křídel 90 až 105 cm), ale samec je asi o třetinu menší. Hmotnost samce se pohybuje v rozmezí od 570 do 1170 g a samice od 820 do 1509 g. Jestřáb má krátká zakulacená křídla a dlouhý ocas, který mu umožňuje rychlé manévrování a prudké otočky v hustém lese. Samice je zvrchu šedohnědá, samec modrošedý. Obě pohlaví mají spodní část těla bílou a černě proužkovanou. Jestřáb lesní je rozšířen po zalesněném pásmu severní polokoule. Je to převážně stálý nebo potulný pták, jen nejsevrněji žijící kolonie jsou tažné. V ČR hnízdí hlavně v zalesněné kulturní krajině. Živý se převážně ptáky a savci, vyjímečně plazi, bezobratlími, nebo mršinami. Denní spotřeba odpovídá zhruba 14% jeho hmotnosti. Kořist vyhlíží za letu nízko nad zemí, nebo v sedě ze stromu a chytá ji po prudkém výpadu do pařátů. Tento pták hnízdí teritoriálně a samostatně a tvoří stálé páry. Hnízdo si staví na stromě, většinou 15 až 20 m vysoko. Jestřábi hnízdí od března do května a snůžka většinou čítá 2 až 4 vejce, která jsou snášena zhruba ve dvoudenních intervalech. Prvních 8 až 10 dní jsou mláďata zahřívána samicí, zatímco samec obstarává potravu. Poté už loví oba rodiče. Mláďata opouštějí hnízdo po 36 až 40 dnech, ale krmena jsou až do stáří 70 dnů. Pohlavně dospívají ve druhém roce svého života. Nejvyšší známí věk okroužkovaného ptáka je 19 let.